Agility

Tento sport k nám přišel z Anglie, kde asi před 25 lety vznikl po vzoru koňských parkurů. V zahraničí je silně podporovaný řadou velkých výrobců hlavně psích krmiv. U nás se o tomto sportu nedá říct, že by byl ještě „v plenkách“. Výcvikové kluby, agility tábory, dobře organizované velké množství závodů a kvalitní reprezentace závodních týmů - to vše naznačuje, že je rozvoj tohoto sportu na správné cestě, tedy spíše ve správných rukou.

O agility se říká, že je to hbitost na šesti nohou. Nadšení, které na závodech předvádí psovod se svým psem při zdolávání nás utvrdí v tom, že výcvik je prováděný formou radostné hry. Pes musí být maximálně ovladatelný a poslušný. Na závodech totiž pes nesmí mít ani obojek ani vodítko.

S agility můžeme začít - na některém z okolních cvičišť, která jsou na tento sport zaměřená. Tato cvičiště jsou většinou sdružená v Klubu agility České republiky a u školených instruktorů získáme v našich začátcích důležitou oporu při výcviku našeho psa. Pro ty, kteří ve svém okolí žádné cvičiště nemají tu je alespoň možnost výcvikových táborů. Organizují se pro začátečníky i pokročilé, pro děti i dospělé. Další, poněkud náročnější možností je stát se instruktorem agility = projít potřebná školení, která organizuje právě AK ČR, složit zkoušky a založit vlastní cvičiště.


Psi jsou rozdělení do kategorií podle kohoutkové výšky psa.