Jak stříhat psům drápky?
Mezi běžnou péči o psa se řadí stříhání drápků a kontrola análních
žlázek u psů. V naší zabetonované civilizaci žije pes jen s minimálním
množstvím pohybu, a čest budiž výjimkám. Vlci v přírodě naběhají za noc 40 až 100 km
a dorůstání drápů odpovídá jejich běžnému opotřebení při tomto
„normalizovaném” pohybu. A s civilizačními změnami přichází problémy.
Psí drápy stále dorůstají
Psí drápy jsou podobně jako lidské nehty kožními deriváty
a stále dorůstají. Protože příroda neživí nic zbytečně, i přerůstání
drápů má svůj důvod. Na měkkém terénu jako je bláto a sníh relativně
hladké polštářky tlapek kloužou stejně jako letní sjeté pneumatiky „sliky”, a protože řádný odraz při lovu nebo útěku spolurozhoduje o přežití, investovala příroda cennou výživu
do „zimního hřebového vzorku”, jaký znají např. plochodrážní jezdci. Na
koberci však dochází k problémům. „A nejen na koberci, takže řada psů
pobíhajících jenom po dvorku nebo uvázaných u boudy má drápy přerostlé
tak, že se jim zvedají prsty a prohýbají záprstí”,
říká MvDr. Zdeněk Cvrček. To vede k nefyziologickému postoji a
přetížení některých svalových a šlachových skupin a kloubů. Takové
zvíře potom začne kulhat.
Co dělat u psů se strženým nebo zatrženým drápem
Dalším problémem potom bývá ztržený nebo zatržený dráp. Při řádném ošetření to není nijak dramatické neštěstí, ale při úplném vyzutí drápu z kostního lůžka bývá docela nepříjemná ztráta krve a tělo se otevírá infekci, především tetanu.
Při neúplné ztrátě drápu pak bolí každé došlápnutí a když se potom dráp
zahojí křivým srůstem, může do budoucna bolet každý krok, který zvíře v
životě ještě udělá. Naštěstí to není vždy, ale i tak, nemusí to být
zrovná váš pes, že ne?
Čili při takové nehodě obvažte tlapku sterilním obvazem, pokud ho nemáte doma, je v autolékarničce.
Z nouze stačí i přežehlený kapesník, s obvazem nebo ponožkou navrch.
Kontaktujte veterináře a domluvte se na ošetření. Pokud dráp zůstane
viset na noze, nelze vyloučit, že se bude muset provádět zákrok v narkóze. Počítejte s tím z hlediska času, dopravy, krmení atd.
Krácení drápků psi nesnáší příliš dobře
Pes obvykle nesnáší krácení drápků příliš dobře. Pro něj to jsou zbraně
a zkracování drápů snáší řada psů stejně těžko, jako pouštní Arab
odebrání pušky. Proto je třeba psy zvykat na dotyk tlapky a krácení drápků už od malého štěňátka,
obvykle už tak od pěti týdnů. V té době má pejsek tenké drápky s
výrazným zářezem a přesahující špičkou. Tehdy lze drápky krátit dokonce
po hmatu a pejskovi u toho dávat pamlsky a chlácholit ho. Už by měl ale
být zvyklý na hlazení tlapek. „Mám jednoho takového pacienta, který
pravidelně přichází do ordinace, postaví se na zadní, tlapky položí na
vyšetřovací stůl jak modelka na manikůře a naprosto klidně čeká až mu
ostříhám drápky jeden po druhém”, říká MvDr. Zdeněk Cvček. Je to
obrovský rozdíl proti psům, kteří se při dotyku tlapky rukou propadají
panické hrůze a jsou schopni pokousat vlastního majitele.
Jaké kleště při stříhání drápků používat?
Značnou roli přitom hrají kleště, které používáte. U štěňátek stačí
kleště na lidské nehty, velmi vhodné jsou také neopotřebované rovné
elektrikářské štípačky. Ne klasické obloukové! Gilotinové chovatelské
kleštičky mne moc nezaujaly, poměrně snadno přestane břit doléhat a začne se vychylovat z přesného směru. Nejdříve to pozná pes a hned nato vy. Profesionální kleště na drápky stojí kolem osmi set korun, ale rozhodně nejsou nedostižné. Určitě je bude mít váš veterinář nebo psí salon.
Drápky stříhejte psům pravidelně
Problémem pozdě stříhaných drápů jsou cévy, které se při tvorbě
„zimního vzorku” natáhnou i tam, kde normálně nemají být. Ale je nutno
zásobovat výživou (a tedy krví) i buňky na hrotu drápu, a proto se
zásobovací trasy, v tomto případě cévy, extrémně prodlužují. Takže i
pokud budou krvácet, nic se neděje. Pouze je potřeba takové drápy často
stříhat. Jakmile pomine potřeba, cévy se zase zkrátí na svou původní
délku a pak už střih nekrvácí. S jedinou výjimkou: Nesmíte zasáhnout kostěné lůžko!
A při stříhání nezapomeňte na palec, který se neobrušuje a
přerůstá velmi rychle. Je na vnitřní straně předních nohou a nedotýká
se země. „Viděl jsem i tak hrozně zarostlé drápy, že zarůstaly po
dokončení kruhu zase do měkké tkáně poblíž místa, odkud vyrůstaly”,
říká MvDr. Zdeněk Cvrček. To lze přirovnat snad jen k čínskému mučení.
Zadní drápky se obrušují rychleji
Zadní drápy se obrušují o něco rychleji, protože pes je zvíře „se zadním náhonem”. Svaly podél páteře spolu se svaly pánevních končetin a hýždí tvoří základ pohybu vpřed,
kdy trup funguje jako pružina. Přední nohy jsou určeny k řízení pohybu,
k hrabání a uchopování kořisti. K chůzi samozřejmě také, ale skutečně
se při běhu přední drápy opotřebovávají méně.
Co se týče zadních drápů, největším rizikem je tzv. paspárek
To je pátý, někdy i šestý prst na vnitřní straně nohy. Někdy sice tvoří standardní znak plemene a neodstraňuje se, velmi často je ale jenom zdrojem rizik a trápení. Kromě toho, že může zarůstat stejně jako palec na přední noze, může se zatrhnout a traumaticky amputovat celý prst. Někdy sice není vyvinut kompletní kloub, ale i v takových případech bývá oblast plnohodnotně zásobena krví.